Mgr. Matěj Pomahač (38 let) vystudoval Ekogymnázium Praha a sociální antropologii a kulturní dějiny na Univerzitě Karlově.
Dvě dekády vyhledával a vybíral špičkové manažery českých i mezinárodních firem. Před dvěma roky opustil svět bílých límečků, stal se zemědělským konzultantem a nyní tráví většinu svého času na polích a ve stájích českých farem, kde pomáhá zavádět moderní technologie a postupy udržitelného zemědělství. Je přesvědčen, že výzvy dnešní zlomové doby pomůže řešit právě vhodná kombinace tradiční praxe a moderních inovací a postupů.
Studuje farmářskou školu ekologického a biodynamického zemědělství. Je členem správní rady Kolínského kláštera – centra spirituality a duchovních studií.
Od roku 2017 žije s manželkou Zuzanou a synem Kryštofem v radotínské Vindyšovce. Působil v dopravní a donedávna i stavební komisi, přede dvěma roky převzal po Luďku Sedlákovi zastupitelský mandát. V létě plave a v zimě běžkuje. Je vášnivým turistou a miluje přechody horských hřebenů. Je členem Strany zelených a kandiduje z 3. místa sdružení Společně pro Radotín.
Radotín si zaslouží změnu k lepšímu!
Vím, že nejsi z Radotína, ostatně mluvili jsme o tom už minule. Proč sis k životu vybral zrovna Radotín?
Když jsme se ženou před lety zakládali rodinu a hledali nový domov, chtěli jsme žít na pěkném místě blízko přírody, kde je vše po ruce. Já znám Radotín dlouho, dřív jsme sem jezdili ze Ptic s tátou pro náhradní díly do jeho autoservisu. Manželka zase pochází z Karviné, kterou jí Radotín nějak připomínal, asi tím industriálním dědictvím a urbanismem.
Jako člověk odjinud jsi ale měl zážitek, který nám starousedlíkům chybí: nezaujatý první dojem a postupné seznamování s obcí. Jak na tebe Radotín zpočátku působil?
Jsem povahou analytik, tak jsem si zkraje prošel fakta o výstavbě, dostupnosti škol, lékařů, a velmi příjemně mě překvapilo, jak dobře se obec ubránila přehnanému developmentu a spojeným problémům. Pocitově mi ale bylo už od první chvíle jasné, že usadit se v Radotíně a mít ho rád nebude vždy snadné, že to bude výzva.
Už z toho, že jsi opoziční zastupitel, vyplývá, že tu nejsi se vším spokojen. Co považuješ za největší bolesti Radotína?
Mizernou dopravní situaci. Pohyb po městě přestává být nejen příjemný, ale i bezpečný – ať už jste chodec, cyklista, šofér či cestující v MHD, jste stále ve stresu a nevíte, kam zabočit či uskočit. Zhoršuje se ovzduší, epizody stále horších veder provází častější houkání sanitek, místní lékaři mluví o narůstajícím výskytu respiračních chorob. Jako zastupitel pak vidím, jak radnice prodává další a další pozemky developerům, město se zahušťuje, začíná být těsné a pro leckoho i drahé. Vytrácí se kouzlo či duch takové až skoro „vesnické“ pospolitosti.
Jak by se takové věci měly podle tvého názoru řešit? Existují lepší řešení než ta zdejší?
Nejdřív je třeba zastavit zkapacitňování infrastruktury, výprodej majetku a zahušťování města. Nabízíme jinou vizi –důraz na kvalitu života, efektivitu městských a veřejných služeb, bezpečný a přívětivý veřejný prostor i transparentní rozhodování. Nebudeme se proto zavírat na úřadě a mezi lidi budeme chodit nejen při slavnostních příležitostech. Odpovědné rozhodování o věcech veřejných vyžaduje trvalý dialog umožňující konsenzus a dosažení dlouhodobě fungujících řešení. Dobrý správce obce proto musí otevřeně mluvit o svých záměrech, mít schopnost připouštět pochybnosti a ne předstírat, že jsou jeho rozhodnutí vždy jediná možná a dokonale správná.
Často slýchám, že opozice umí jen kritizovat. Je to pravda?
V Radotíně nefungují nezávislé noviny, které by objektivně hodnotily výkon veřejných funkcionářů. I ty největší průšvihy jsou zde vysvětleny jako div ne úspěch světového formátu! Proto i ta kritika může vyznívat tvrději. Snažíme se ale, aby byla vždy věcná a neosobní.
Smyslem opoziční činnosti je průběžná příprava na vítězství ve volbách a převzetí odpovědnosti. Proto celá léta hledáme, podáváme a názorovým oponentům i občanům představujeme své návrhy. Dokonce v písemné podobě – a že jsou kvalitní! Škoda že většinou padají pod stůl.
Stejnou měrou ovšem sledujeme a hodnotíme práci těch, kteří jsou u moci, a nabízíme lidem lepší cestu, ať už v dlouhodobé vizi nebo ve výkonu funkce. Na to jsme se poslední roky připravovali a představujeme jasnou alternativu.
Snažíme se o změnu v příštím volebním období. Jak by měl ale vypadat Radotín za takových dvacet let?
Měl by být klidnějším a příjemnějším místem, kterým jezdí méně aut a asi i více vlaků. Ulice by měly být čisté, bezpečné, člověk by se v nich měl lépe cítit a nezmírat vedrem. Za dvacet let by tu měl růst pořádný park. Městská část by měla být příjemným domovem lidí různých profesí a ekonomických možností. Měly by tu být kvalitnější školy, spolehlivější městské služby a bohaté kulturní vyžití. A rád bych jednou vyrazil na městkou plovárnu na pláži u řeky nebo na rozhlednu na jeden z našich kopců. Protože Radotín je nejhezčí od vody, nebo z nadhledu.
Děkuji ti za rozhovor!
Jan-Matěj Rak