V prvním prosincovém týdnu, 6. prosince, měl svátek Mikuláš, ale tato postava chodila s andělem a čertem už o den dříve.

Zdejší prosincové svátky se však nesou především ve znamení adventu (příchodu), který začíná první neděli po 26. listopadu a vrcholí příchodem Krista. Většina z nás jej vnímá jako Štědrý den. Ve své tradiční podobě však advent zahrnoval půst, zákaz zábav, konání dobrých skutků a udílení almužen. Nezpívaly se veselé písně, ale písně duchovní, nosil se tmavý oblek, chovalo se zdrženlivě, mnoho se nemluvilo, jedlo se jediné syté jídlo denně a spalo se na tvrdém lůžku. Advent představoval kontrast k podzimnímu hodování s martinským posvícením a kateřinskými tancovačkami.

Z hospodářského hlediska byl advent spojen s výmlatem obilí, se sdružováním za účelem ušetření světla a tepla, s draním peří, předením a besedami.

V mezinárodním měřítku je pak např. 3. prosinec Dnem bez pesticidů, 5. prosinec Světovým dnem půdy a 11. prosinec Mezinárodním dnem hor.