• 1. 4. Mezinárodní den ptactva

• 7. 4. Den vzdělanosti

• 22. 4.  Den Země

Co tyto svátky spojuje? Myslím, že je to nutnost udržitelnějšího pobývání nás lidí na Zemi. Ekonomický pohled by měl být jedním z více pohledů při rozhodování o vzhledu a využívání našeho okolí, naší krajiny. Pouhá racionalita, efektivita a optimalizace vedou do záhuby a ničí předpoklady života na Zemi. Navíc jsou často pouhou zástěrkou pro partikulární zájmy, kšefty a pro uchování moci. Vzpomínám si na velmi trefnou formulaci, se kterou jsem se před mnoha lety setkal a to, že převládajícím zájmem není trvale udržitelný život nýbrž trvale udržitelný kšeft. Většina příliš intenzívních lidských činností vede totiž k průšvihům. Např. intenzívní lesnictví s rychle rostoucími monokulturami, akcelerované klimatickými změnami, přivedlo česke lesy ke katastrofě. 200 000 ha holin, vetšina degradovaných lesních půd po 3 generacích smrků. Asi do roku 2030 budou naše lesy čistymi producenty CO2 místo toho, aby tento plyn absorbovaly. Přijdeme tak navíc o několik desítek miliard za dalši emisní povolenky. Intenzívní zemědělství způsobilo v ČR nejvyšší erozi zemedělské půdy v EU (21 mil. tun ornice mizí ročně dle AV ČR ve vodotečích a rybnících, což si zase zpětne vyžádá zvýšené náklady na častější odbahňování rybníků. 1 cm půdy se přitom tvoří 100 až 1000 let). Za posledních 30 let ubyla třetina ptáků a za 40 let třetina motýlů. Dramaticky ubývá hmyzu. Utužení půd těžkou technikou způsobuje, že se po dešti těžko vsakuje voda a na polích jsou dlouho vidět velké louže. A i když zaprší, zakrátko zemědělci opět hlásí sucho. Rezidua pesticidů jsou už všude možně běžným hostem a ve všech podzemních vodách jsou již stopově přítomna. Intenzívní chov ryb je pohromou pro věechno živé v rybníce, neboť kapr je v podstatě takové vodní prase, které ryje na dně, kalí vodu, likviduje šneky, škeble, raky, pulce, další zooplankton a velkou část vodních rostlin, které by mohly čistit vodu. Naprostá vetšina povrchových vod je eutrofizována (nadbytek živin), rybáři ještě vodu v rybníce dál „obohati“ v lepším případě o obilí, kterým přikrmují kapry, v horším případě hnojem, aby se tvořilo více zooplanktonu. Voda eutrofizovaná se stává silně eutrofizovanou, zakalenou a pak v létě stačí řada tropických dnů a desítky tun udušených kaprů pluje břichem vzhůru. Proto se už na řadě nově vyčištěných rybníků nevysazuje kapr, cejn, amur ani tolstobik. Vysazují se především dravci jako štika a candát.

Toto bylo několik ukázek působení intenzívních hospodářských činností na krajinu. Nepříjemné je, že se toto děje, byť v menším měřítku, i v naší MČ.

Václav Vojíř