Pranostiky se často vztahovaly k významným dnům církevního kalendáře, farář je tehdy zmiňoval při kázáních. Mezi nejvýraznější říjnové patrony patří sv. Tereza (15. října). Ta připomínala dětem i dospělým, že i když ještě občas vysvitne sluníčko, už nemá takovou sílu a je třeba se pořádně oblékat, aby se člověk nenachladil. Podzimní nachlazení totiž často vydrží až do jara. 

„Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.“

Dalším výrazným dnem byl sv. Havel (16. října). Slavilo se svatohavelské posvícení, konaly se jarmarky a symbolicky se uzavíral zemědělský rok. Sklízela se jablka, hrušky, zelí, tuříny a další kořenová zelenina, brambory a vinná réva. Lisovalo se víno, nakládalo se kysané zelí, sušily se šípky, trnky, hloh, ořechy, případně ještě houby.

„Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.“

„Svatý Havel do zelí zajel.“ 

Proměnlivost počasí v tomto období upozorňovalo naše předky, že je třeba sklidit a zpracovat vše, co ještě jen bylo možné.

,,Na svatého Havla devět počasí za den“

Na konci měsíce přichází svátek Šimona a Judy (28. října) a s ním i jasné varování:

„Šimona a Judy – zima je všudy.“

„Šimona a Judy — kožich sneste z půdy.“