Pokud snad zazní argument, že redukční řez je dražší než kácení, je třeba připomenout, že ekosystémové služby stromů, které už dnes umíme spočítat, jako ochlazování okolí těmito výkonnými klimatizačními jednotkami, násobně převyšují náklady na redukci koruny. Jmenovat můžeme: poskytování stínu, zvlhčování ovzduší, zachycování prachu a různých polutantů chem. látek listy, zadržování vody, produkci kyslíku, plnění sociálních funkcí (lidé se v blízkosti stromů raději zastavují a zklidní se), ekonomické (Raději zde lidé bydlí a byty mají vyšší hodnotu, více nakupují ve čtvrtích s vzrostlou zelení. To vše zjistily zahraniční studie např. ve Velké Británii, USA apod.), biologické (tedy možnost pobytu ptactva, hmyzu, opylovačů).

Příklad 1: pokácené starší, doupné ořešáky v areálu vodárny s výskytem chráněného netopýra a řady druhů ptáků včetně bažanta, žluny, slavíka. Dokud byl areál uzavřen a byl v majetku MHMP, staré stromy nikoho neohrožovaly. Poté, co byl objekt převeden na naši MČ a obratem pronajat soukromému subjektu, se ořešáky rázem staly nebezpečnými a havarijními, neboť se tam už pohybují lidé.

Příklad 2: Teď se bojuje o 3 topoly černé v areálu TS ve sběrném dvoře a na 25. 3. od 9.00. je stanoveno řízení s ústním projednáním, kterého se zúčastníme. Dle našeho názoru se tyto stromy nemusí kácet. Nebylo na nich vidět ani poškození ani žádné choroby. Ani spad větví není významný.

Mladé stromky by měly být zapěstovávány, tzn. koruny tvarovány tak, aby v budoucnu, až bude strom vzrostlý, nemusely být prováděny tak brutální řezy s velkými ranami, do kterých pak vnikají spóry hub z ovzduší a způsobují tak hnilobu a další choroby.

---

Náhradní výsadba ve městě je jistě lepší než nic, ale málokterá sazenice se dožije dospělosti (každá sedmnáctá) a ještě méně jich pak převezme klimatické, biologické, filtrační, sociální a další funkce (z té množiny každých sedmnáctých je to pak jen každá třetí. Jinak řečeno každá 51. sazenice plnohodnotně nahradí dospělý, vzrostlý strom).

Příklad 1: Nové autobusové obratiště v parčíku před hotelákem nás připraví, odhadem, o 4 vzrostlé stromy.

Příklad 2: Uvažované pokácení 3 javorů u akumulátorky bude letos, ale s náhradní výsadbou se počítá až za několik let po vybudování Centra Radotín. Dochází k dalšímu, velmi drastickému snížení počtu vzrostlých stromů v centru Radotína. Tento trend je v centru patrný od 90. let.

---

Při rozhodování, např. v parčíku před hotelákem, zda zřídit další chodníky se zpevněným povrchem a fragmentovat tak travnaté plochy, je třeba brát v potaz, že trávníkem podstatně lépe vsakuje ke kořenům stromů dešťová voda. Zpevněný povrch naopak vsakování brání zcela nebo z velké části. Z trávníků při běžném dešti odteče necelé 1 % vody, např. z asfaltu 62 %.

Nenechme si namluvit, že keře přitahují kriminalitu a že trávníky jsou v době klimatických změn přežitkem.

Města s vyšším podílem vegetace mají přibližně o 50 % nižší kriminalitu než města s menším množstvím vegetace. Navýšení rozlohy vegetačních ploch o 10 % má za následek pokles kriminality o 12 % (zdroj: renomovaný časopis Fórum ochrany přírody, jehož redakční radu tvoří na slovo vzatí odborníci).

---

Loňské měření teplot a vzdušné vlhkosti v různých částech Radotína názor o kladném vlivu trávníků a květinových luk potvrdil. Bylo zde v teplých dnech o několik stupňů méně než nad zpevněnými povrchy.

Zelené plochy mohou mít také různou podobu. Ať už se jedná o ty Jirkovy květinové loučky, nebo o čistě trvalkové záhony, např. u křižovatky Výpadová x Věštínská (u Penny). Trávníků je řada druhů, např. s odolnější směsí rostlin vůči letním přísuškům. Stávající trávníky se též mohou sekat výše, kvůli sníženému odparu vláhy, v době sucha se nemusí sekat vůbec. Inspirací nám může být způsob péče o trávníky na Praze 6.

U radotínských trávníků chybí údržba, hnojení a zbytečně časté sekání vede k také nízké různorodosti trávníkových ploch.

---

Údržba a péče o keře. Máme tu nešvar TS v podobě na pařez seříznutých keřů. Problém je v tom, že takové keře už daný rok nepokvetou ani neplní ostatní funkce, podobně jako u stromů. A navíc jsou větve seříznuty 20–30 cm nad zemí, tzv. na babku. Ony sice obrazí, ale nové výhonky rostou na starém dřevu, co snižuje jejich vitalitu a hlavně je vyšší pravděpodobnost nejrůznějších houbových chorob. Navrhujeme etapovité zmlazování keřů a to až u země. Jinými slovy: dlouhými nůžkami ustřihnout 3–4 nejstarší větve z jednoho keře ročně a ostatní části rostliny budou každý rok kvést i plnit další estetické a další funkce. Tím dojde k tvorbě úplně nových mladých větví a keře prodlouží svoji životnost.

Václav Vojíř a Jiří Horák